S foťákem po Kutnohorsku a Kolínsku #2 - Chrám sv. Barbory

26.03.2022


Ahoj, zdravím všechny! :-)

Před několika dny jsme virtuální cestou navštívili kostnice v Kolíně a Kutné Hoře. Ve druhém jmenovaném městě ale zůstaneme, protože je čas se zaměřit na památku, která je v Kutné Hoře dost možná nejznámější - chrám sv. Barbory

Dnes si tak řekneme nějakou menší historii tohoto památkového objektu, podíváme se na nějaké zajímavosti, ukážu vám fotky a na konci dost možná zmíním jeden menší comeback. Myslím, že toho je před námi hodně, takže se do toho pustíme! :-)


Něco málo z historie

Jak již název napovídá, chrám je zasvěcen svaté Barboře. Ta je známa coby raně křesťanská mučednice, která je dodnes patronkou pro ty, kteří vykonávají nebezpečná povolání. Tím narážím na fakt, že město Kutná Hora je významné díky těžbě stříbra, z něhož byly například raženy pražské groše. Vzhledem k tomu, že i hornictví je poměrně nebezpečným povoláním, se k chrámu sv. Barbory vztahuje pověst, která vypráví právě o hornících. 

Tři havíři podle této pověsti pracovali v dole, když se náhle stalo neštěstí, a byli zavaleni. Zhasly jim louče a vzhledem k tomu, že jim dost možná zbývaly poslední okamžiky života, se horníci začali modlit ke své patronce, kterou byla, jak jsem již zmínil, právě svatá Barbora. Zavalení měli velmi skromná přání. Jeden havíř chtěl pouze ještě jednou zahlédnout sluneční paprsky, druhý se chtěl alespoň rozloučit se svou rodinou a poslední horník si přál žít ještě jeden rok. Podle pověsti svatá Barbora všechna tři přání vyslyšela a vyvedla muže ze zavaleného dolu. Pokud si vzpomínáte na přání prvního, tak skutečně zemřel těsně po vystoupení, když spatřil sluneční svit. I druhému havíři se jeho přání vyplnilo, když zemřel, obklopen svou milovanou rodinou. Třetímu horníkovi byl skutečně dán ještě jeden rok života, který si tehdy zavalený v dole přál. Měl však neustále představy, v nichž viděl patronku, která mu zachránila život. Volala jej k sobě, a tak se muž za ní vydal až do míst, kde ji v představách vídal. Právě na tomto místě došlo k setkání horníka se svatou Barborou, načež porazil jeden ze zdejších stromů a ze dřeva vyřezal sošku světice, k níž se lidé chodívali modlit. Poté zde byla postavena kaplička a... ano, nakonec i chrám sv. Barbory! :-) 

I faktická historie chrámu sv. Barbory je spojována s horníky a těžbou stříbra. Ti totiž potřebovali nějaké své zázemí, které našli na pozemcích, později samotném městě ve správě cisterciáckého řádu. Ten měl katedrálu (zase někdy příště) s klášterem v nedalekém Sedlci. S něčím takovým ale měli problém kutnohorští měšťané a snažili se z vlivu cisterciáků vymanit. Založili tak Bratrstvo božího těla a skoupili pozemky za městem, aby nakonec ve 14. století započali stavbu chrámu, který měl již na první pohled ukázat bohatství či zbožnost kutnohorského lidu. 

Vzorem pro stavbu chrámu sv. Barbory byly katedrály ve Francii. Díky této inspiraci a rovněž šikovnosti našich dávných předků se tak podařilo vybudovat památku, která je dodnes jednou z nejnavštěvovanějších v České republice a plně nás pohltí v okamžiku, kdy vstoupíme do jejího interiéru. 

Co tu vlastně uvidíme?

Chrám sv. Barbory nabízí nádhernou výzdobu, a to jak z hlediska exteriérů, tak i ve vnitřních prostorách. Ihned po vstupu si tak můžete všimnout propracované plastiky znázorňující Poslední večeři Páně. Da Vinciho práce to sice není, ale i toto zpracování rozhodně stojí za zhlédnutí. 

Naproti zdejší kazatelně se například nachází socha havíře, pracujícího muže typického pro Kutnou Horu. Tato socha měla údajně kazateli neustále připomínat, že mluví k tvrdě pracujícímu lidu. Pracovitost potvrzuje i fakt, že tato náročná práce byla takřka každodenní (6 dní v týdnu) a to po dobu 10 až 14 hodin. Všimněte si, že socha je dokonale zpracována a můžeme tento skvost docenit, pokud se podíváme na detaily, kterými jsou například ruce a krk. Akorát ty oči mě maličko děsí... :-D 

Pokud bychom se měli zaměřit na další výzdobu, tak určitě si pořádně prohlédněte křtitelnici, na kterou narazíte hned po prvních krocích ve vnitřních prostorách. Je bohatě zdobená a skvěle se fotí! :-) Sice vám nechci úplně říct, odkud jsem ji fotil já, ale věřím, že si najdete svou cestu, díky které si vytvoříte pěkný snímek na Instagram, nebo jenom pro soukromé potřeby. 

Co určitě stojí za to, je zvednout hlavu a podívat se na krásně zdobený strop. Garantuji vám, že budete možná cítit bolest za krkem, ale potom už nebudete chtít fotit nic jiného, protože to je prostě paráda! Abyste si mohli prohlédnout erby, které jsou namalovány na stropě, o něco lépe, budete se muset vydat do horního patra na tzv. empory, což jsou takové vnitřní balkóny. Odtud se můžete, mimochodem, vydat na vyhlídku, ze které se můžete podívat například na vedlejší jezuitskou kolej. 

Zajímavostí jsou i kaple, kterých je tu hned několik a byly stavěny v různých obdobích naší historie. Kaple budovali jak soukromníci, tak i cechy (sdružení řemeslníků) a tudíž je nejen financovali, ale rovněž i sami navrhovali. Kaple se nachází těsně vedle sebe a každá je úplně jiná. Na druhou stranu se tak nemusíte dívat neustále na to samé. :-) Najdete tu tak jak kaple gotické, tak barokní. 

Jak se tu fotí? 

Řekl bych to takto - máte tu spoustu detailů, které můžete pro fotky využít. Ať se jedná o sochy, kazatelnu či bohatě zdobené lavice. Je toho zkrátka hodně a vyrazíte-li sem s foťákem, bude vaše návštěva na dlouho. Větší počet návštěvníků ale může být problémem, pokud tedy neplánujete fotit na "delší čas". 

Díky tomu, že jsme zde fotili v rámci spolupráce s Turistickou oblastí Kutnohorsko a Kolínsko, jsme měli možnost zachytit tuto památku v časně ranních hodinách. Bez jakékoli nadsázky se jednalo o jeden z mých nejhezčích fotografických zážitků. Prázdné chodby a možnost se během focení i jen kochat, jsou prostě něčím, co bych si v budoucnu moc rád zopakoval. 

Rozhodli jste se přijet?

Skvělá volba! Pokud jste tu ještě nebyli, byla by obrovská škoda, kdybyste si nechali chrám sv. Barbory ujít. Pokud vám úplně nevyhovuje tradiční prohlídka s průvodcem, můžete přijít jen tak a projít si vnitřní prostory sami. Kdyby vám ale náhodou bylo smutno po medovém hlasu průvodce, je zde možnost využít audioguida. :)

Klasickou prohlídku s průvodcem, který se stane na několik desítek minut vašim lídrem, si ale můžete vychutnat také. Je ale třeba si prohlídku rezervovat, a to nejméně 14 dní dopředu. Díky této rezervaci a průvodci si tak můžete projít interiéry a dozvíte se spoustu zajímavých informací o historii či architektuře. Zaměřit se ale můžete i na  vitráže či varhany, kde se dozvíte jejich příběh a také to, jak takový hudební nástroj vlastně funguje. Určitě zajímavá prohlídka se poté odehrává na ochozech chrámu sv. Barbory vysoko nad zemí, což je něco, co chci zažít i přes svůj strach z výšek. Tak třeba někdy! :)

Věřím tomu, že prohlídku chrámu lze velmi zajímavě podat i pro školní exkurze. Přeci jen je hodně důležité, aby děti měly alespoň základní ponětí o naší historii. Je mi jasné, že dějepis není pro každého, ale myslím, že záleží na formě výkladu, která v malém posluchači vzbudí zájem a ochotu se vracet k dějinám. 

Závěrem

Tak tenhle výlet stál za to! Krásná stavba v historickém centru Kutné Hory je zkrátka unikát, který stojí za návštěvu. Veřím, že se sem brzy vrátím, tentokrát ale již v rámci pomoci s prohlídkami pro veřejnost. :-) Každopádně se jedná o fotogenickou památku, kde nám bylo ctí vytvářet snímky pro Turistickou oblast Kutnohorsko a Kolínsko. Právě tímto směrem chci poslat své velké poděkování, že jsem mohl něco podobného zažít. Poděkování patří i paní Kristýně Drahotové z Římskokatolické farnosti - arciděkanství Kutná Hora za veškerou ochotu a informace, které jsem se dozvěděl. 


Chrám sv. Barbory je zkrátka srdcovka a asi tak pochopíte, proč jsem se dnes tolik rozepsal. Těším se na vás zase příště! :)

Text a fotografie: Aleš Otava