S foťákem po Kutnohorsku a Kolínsku #1 - Kostnice

22.03.2022

Ahoj, zdravím všechny! :-) 

Vzhledem k tomu, co se v aktuální době děje, jsem si říkal, že bychom se mohli alespoň na několik minut věnovat něčemu příjemnějšímu. Rád bych tak oslovil všechny, kdo vlastní fotoaparáty, ale i turisty, kteří hledají tipy na výlety po Česku! :) Máme krásnou zemi a rád bych vám byl na tomto blogu průvodcem, který předá informace o zajímavých místech, které byste neměli na svých cestách vynechat. 

Dnes se poprvé vydáme na Kutnohorsko a Kolínsko, načež začneme tématem zdejších kostnic. Možná si teď říkáte, že je jen jedna, konkrétně ta v Kutné Hoře. I já jsem si to myslel, avšak nás zakázka pro Turistickou oblast Kutnohorsko a Kolínsko zavedla i do uliček v Kolíně, kde je také jedna kostnice. Řeknu vám, ta malá stavba stojící jen několik metrů od chrámu sv. Bartoloměje na mě udělala dojem. Teď ale vezměte do ruky foťák, protože vyrážíme! :-)

Kostnice v Kolíně

Kostnice v Kolíně se nachází, jak jsem již naznačil, na Bartolomějském návrší. Pokud vás zajímá historie, tak právě tady můžete navštívit hned několik památek, ideálně postavených jen několik metrů od sebe. Nás ale zajímá kaplička, která je na první pohled možná nenápadná. Právě toto místo představuje něco, co si možná řada z nás tolik neuvědomuje. Tím něčím je totiž pomíjivost lidského života. 

Kostnice byla postavena v roce 1733 a připravte se na to, že se jedná o velice intenzivní kontakt se smrtí. Kaple je totiž velmi malá a právě z tohoto důvodu je zážitek mnohem intenzivnější, než byste možná řekli. Lebky těch, kteří žili v Kolíně mnoho let před námi, jsou totiž všude kolem vás a osobně mohu říct, že se mi nedívalo ho hledáčku foťáku úplně dobře. K přemýšlení o pomíjivosti lidského života vás donutí i samotný text, na který v kolínské kostnici bezesporu narazíte.

Memento mori 

Co jste vy, byli jsme i my. 

 Co jsme my, budete i vy

Abych řekl pravdu, fotit místo, jako je právě kostnice v Kolíně, je obrovský zážitek. Jeho intenzita, kdy se všude kolem vás nachází ostatky kolínských obyvatel z dávných dob, se totiž nedá i přes veškerou snahu v tomto článku popsat. Není tak nic lepšího, než vyrazit přímo do srdce Kolína a užít si samotnou komentovanou prohlídku. S námi byla v kostnici skvělá paní průvodkyně, takže jsme se během focení dozvěděli spoustu zajímavých informací. S paní průvodkyní, u níž musím uznat, že jsme měli opravdu štěstí, jsme si dlouze povídali, a narazili tak na zajímavé filosofické otázky k tématu života a smrti. Přiznám se, že to je právě něco, co mě na focení turistických cílů hodně baví. Nejen, že tvořím něco, co mi dělá radost, ale zároveň mám tu úžasnou možnost poznat nové, mnohdy i velmi inspirativní, lidi. Díky těmto lidem, kteří doopravdy svou práci dělají srdcem, je pak focení vždy velkým zážitkem, kdy se dozvíme i spoustu zajímavostí! :-)

Tak jo, budeme se muset vydat dál! Rád bych tak řekl, že navštívit malou, přesto unikátní, kostnici, za níž stojí kolínský děkan František Antonín Formandl, byl velký zážitek. V Kolíně je toho samozřejmě mnohem více, ale na tyto památky se podíváme zase příště. Musíme vyrazit o několik kilometrů dál do další, tentokrát již mnohem větší a známější, kostnice. 

Kostnice v Kutné Hoře

Vydáváme se do města stříbra, tedy do Kutné Hory. Sedlec je poměrně vzdálený od historického centra, ale nachází se tu katedrála a nedaleký kostel uprostřed hřbitova, kam se vydává většina turistů zajímajících se o Kutnou Horu. Zde se totiž nachází kostnice nejznámější, o které každý z vás minimálně slyšel - známá je totiž celosvětově! Nenechte se ale zmást - kostnice je sice pod lešením, přesto je ale přístupná a nemusíte se tak bát o ochuzení turistického zážitku. Jsem ale opravdu zvědavý, jak bude vypadat výsledek rekonstrukce, která zde probíhá již od roku 2014.

I zde, v kutnohorské kostnici dojde k tomu velkému šoku, když scházíte po schodech do podzemní kaple. Spousta, jakože fakt spousta, ostatků kutnohorských obyvatel vás doslova pohltí. Výzdoba kostnice v podobě pyramid, erbu či například andělíčka nabízí drsný, ale zároveň i neuvěřitelně zajímavý prožitek. 

Kostnice byla součástí kostela Všech svatých, který byl založen panem Miroslavem z Markvartic v roce 1142. Kostel je tak rozdělený právě na dvě kaple - jednu v podzemí a jedná se tak o jeden velký hrob, druhou najdeme hned v patře nad kostnicí. Tato horní kaple symbolicky představuje cíl všech, kteří touží po spáse své duše. 

Kolik lidí je v kutnohorské kostnici pohřbeno? Nedělejte, že vás by tato otázka nezajímala! :) Je to šílené, ale v sedlecké podzemní kapli odpočívá přibližně 40 tisíc osob, které byly svědky událostí, dnes patřících do historie. Nemůžu si pomoct a říkám: "Síla!" Jedná se zkrátka o místo posledního odpočinku tehdejších kutnohorských obyvatel, tudíž je potřeba, abychom si toto místo nepletli s šílenou atrakcí pro celé rodiny, kde čekáme nějakou velkou akci. Naopak se jedná o místo s nezaměnitelným kouzlem a s vtíravou myšlenkou, že přesně takto jednou budeme vypadat úplně všichni. Když nad tím přemýšlím, tak je tento článek celkem slušná depka, že? :-)

Když jsme sem vyrazili fotit, byli jsme překvapeni jedním důležitým faktem - v kutnohorské kostnici je totiž focení zakázané. Než vás napadne, že je to fakt nevhodné vzhledem k tomu, že se jedná o jeden z cílů turistických výletů, tak vás zastavím. Kostnice je totiž svaté místo a jak jsem již naznačil, prostor posledního odpočinku. Už z důvodu nějaké piety tak není úplně vhodné, aby v prostorách spodní kaple kostela Všech svatých vznikaly nějaké...ne příliš uctivé fotografie. 

Příležitost nafotit prostor kostnice tak pro nás byla unikátním zážitkem, který jsme se snažili maximálně využít. Chtěli jsme rovněž vytvořit snímky, které zaujmou vás, turisty. Je velká zodpovědnost tvořit fotografie pro takovou památku, kterou kostnice v Sedlci bezesporu je. Vždyť si představte... jaké památky vás na první dobrou napadnou, když se řekne "Kutná Hora"?  Hádám, že to určitě bude chrám sv. Barbory a kostnice. Nebo se mýlím? :-)

Závěrem

Tak si to představte, jsme na konci prvního dílu nové blogové série! Dnes jsme si představili dvě unikátní památky, které se nachází v oblasti Kutnohorska a Kolínska. V první části jsme se tak vydali do míst na první pohled morbidních, přesto velice zajímavých. V obou případech se totiž jedná o místa posledního odpočinku, kde se vyžaduje náležité chování. Jsem moc rád, že jsem se mohl na tyto památky podívat a mohl jsem pomoci s jejich nafocením. Je to velká čest a věřím, že se mi podařilo vytvořit důstojné fotografie. Za tento zážitek bych rád poděkoval Turistické oblasti Kutnohorsko a Kolínsko, pro kterou jsem měl možnost na fotkách pracovat. Za unikátní zážitek ale vděčím i Regionálnímu muzeu v Kolíně, které má ve správě zdejší kostnici, stejně jako farnosti v Sedlci. Bylo to skvělé a určitě se brzy znovu zastavíme! :-)

Těším se na vás zase příště! Vydáme se do chrámu sv. Barbory! :)

Text a fotografie: Aleš Otava


Pokud se chcete podívat na další fotografie z Kolína či Kutné Hory, navštivte galerii.

Příběh

Seznamte se, toto je Radka Krejčí. Radka je ředitelkou organizační složky sedlecké farnosti a má na starosti i kostnici v Kutné Hoře. Pokud jsem někdy viděl člověka, který je se "svými" památkami plně sžitý, je to právě Radka. Její nasazení a nadšení je totiž obdivuhodné a sami bychom se od ní mohli učit, jak mít rád svou práci. Je totiž vidět, že v případě Radky je práce pro sedleckou farnost radostí a i přes různé překážky, které život přináší, považuje svou funkci za poslání, které se prostě nedá jen tak odmítnout. Jsem moc rád, že jsem se s paní ředitelkou mohl osobně setkat a prohodit několik...no, docela hodně slov! :-)